Jiri Podhorecky's Diary

Mapování golfových hřišť

Posted by Jiri Podhorecky on 16 April 2024 in Czech (Česky). Last updated on 29 April 2024.

Rozhodl jsem se lépe zmapovat golfová hřiště. Mám za sebou několik prozkoumaných hřišť, nedaleko Sokolova, Karlových Varů, Českého Krumlova, Karlštejna, Milovic… a postupně si vyberu i další nezmapované lokality.

Studium těchto lokalit mne přivedlo na méně zjevné skutečnosti, ať už se týkají krajiny, golfové hry, nebo dalších souvislostí s obojím. Dobře zmapované golfové hřiště může být rychlou pomůckou jak pro zájemce o hru, tak i lepším orientačním bodem pro uživatele OSM v jiných situacích.

A v neposlední řadě tu je i menší riziko, že zde mapovací práci v OSM nezlikviduje nějaký rutinní editor, který plošně reimportuje mapová data pozemků LPIS, aniž by detailně řešil, co se v konkrétním místě skutečně nachází. Golfová hřiště jsou většinou soukromé pozemky, které nezajímají ani editory vlastních komerčních aplikací zabývající se dopravní navigací, nebo cyklotrasami.

Můj text je o mapování. O golfu jako takovém skoro vůbec, ale o jeho vlivu na životní prostředí především.

Golf je prý pro všechny

Je to vlastně největší sportovní hřiště, které využívá pro hru specifické krajinné prvky. Golfová krajina a její uspořádání je především romantická a idealizující forma přírody, zbavená všech, pro hru nadbytečných detailů. Do krajiny naopak přidává nové prvky, které jsou součástí hry.

Golf je původem ze Skotska či prostě z Britských ostrovů, jako oddechová hra pro skupinu lidí, zpravidla z vyšší společenské třídy. To taky naznačuje, proč je golfová krajina právě taková, jaká je. Postupem času až do současnosti se forma a pravidla golfu ustálila a - kromě těch obykle známých skutečností - se definitivně ustálila i schematická a naivní představa o krásné krajině, v které se golf hraje. Ze zkresleného zájmu o krásu krajiny se vlastně nepochopením přírody stala její hrozba. A to stojí zato prozkoumat.

Skotská golfová hřiště požírá eroze. Kluby zoufale shánějí finance na opravy iDnes, 31. března 2024

Golf - snobský sport nebo sport pro všechny? - diplomová práce , Martin Šperl

Golfová hřiště v kontextu posuzování vlivů na životní prostředí - diplomová práce, Ing. Alice Levá

Golf a mapování

Golfová hřiště na území České republiky jsou na veřejných mapách zaznamenány většinou jako oblast pro hraní golfu. Často však bez konkrétních detailů hrací plochy. OSM ve své nabídce mapových prvků má kompletní sadu pro mapování golfových hřišť. Z toho vyplývá, že mapování golfových prvků je v OSM možné.

Golfové kluby hráčům samozřejmě předloží vlastní mapu hřiště, ale veřejná a ucelená informace ke všem golfovým hřištím najednou, buď zcela chybí, nebo není přesná a úplná.

Také golfová hřiště, podobně jako všechny jiné prvky v krajině, podléhají změnám v čase. Golfové kluby se snaží svá hřiště rozvíjet, udržovat a měnit tak, aby co nejlépe poskytovala herní zážitek. Mohou se měnit tvary a proporce jednotlivých jamkových tras, někde přibyde nebo ubyde stromový porost, vznikají zpevněné golfové stezky a rozšiřují se, nebo zcela přesunují i pískové bunkery.

Přesto se dá říci, že plán golfového hřiště zůstává z větší části bez změn. Každý klub svou herní plochu zachovává i proto, aby byla srozumitelná pro hráče hrající mezinárodní turnaje. Větší změny hřiště jsou velmi nákladné a hřiště je po dobu úprav mimo provoz.

Když se podíváte na mapu ČR, tak golfová hřiště vznikají nejvíce kolem velkých měst, nebo v blízkosti atraktivních turistických destinací. Je to jednoznačně komerční objekt, který má za cíl zaujmout hráče a nabídnout jim nejlepší zážitek ze hry, komfort a zázemí. To vše také golfoví hráči očekávají. Mnohdy se vydávají na golfovou turistiku. Je to plánovaná tour po více golfových hřištích, kde tráví čas, využijí místní ubytovací služby a občas i navštíví blízké okolí. Jejich hlavním cílem však zůstává golf.

Každé golfové hřiště má jiné přírodní dispozice

Například Golfový klub v Sokolově vznikl na ploše rekultivované výsypky povrchového dolu. Zde to je poměrně nekonfliktní.

Nedaleko Kláštera Teplá zas golfový klub a s ním i hřiště zanikl, golfový pozemek postupně zarůstá. Pískové bunkery však zůstaly.

V Milovicích je golfové hřiště na místě, kde býval vojenský prostor.

U Lipna nad Vltavou už dávno není golfové hřiště, teď se na pozemku prohání divocí koně a pratuři. Jejich spásání luk je mnohem přínosnější pro biodiverzitu, než intenzívní sečení golfového trávníku.

V Karlových Varech je golfové hřiště uprostřed dostihové arény. Volba místa je bez problémů.

A nyní už přejděme k hlavnímu tématu. Vznik a provoz golfových hřišť má několik negativních dopadů na životní prostředí.

Golfová hřiště a jejich dopady na přírodu

Ztráta přirozených přírodních stanovišť Golf vyžaduje nejvíce hrací plochy v poměru na jednoho hráče, více než jakýkoli jiný sport. Výstavba golfových hřišť vede k zásadním změnám krajiny. Původní druhy rostlin a živočichů jsou nuceny opustit své dosavadní životní prostředí.

Jde například o částečné, nebo úplné odlesnění pozemku, na kterém je zcela odstraněn podrost a křovinné patro. Někde zůstávají zachovány jen solitérní stromy, nebo jsou dosazovány nové. Mnohdy druhy stromů, které jsou v této krajině cizí. (Šlechtěné odrůdy jehličnanů, listnaté stromy dovezené ze zahraničí…) Pod stromy je nadále udržovaný trávník, v případě opadavých stromů je pravidelně odstraňovaný opad listí, které by na zemi dělalo přirozenou ochranu půdy a přirozený habitat pozemního hmyzu a drobných živočichů.

I změna z obyčejné louky, nebo rozvolněné krajiny na golfové hřiště znamená redukci místní biodiverzity. Obyčejná louka spásaná skotem, občas sečená, anebo nesečená horská louka, dokáže udržet bylinné patro v relativně stabilní rovnováze. Jakmile zde vzniká hrací plocha navžená podle architekta, proběhnou změny. Ať už ve tvaru terénu, kdy jsou projektovány terénní nerovnosti, nebo naopak nerovnosti srovnány, tak i ve výběru a co největší redukci travin. Pro exponovaná místa se vybírají pouze nejodolnější travní druhy, které přežijí časté sekání na minimální výšku.

Golf u Řebíčka zničil vzácnou přírodu. Pokuta? 50 tisíc - Aktuálně.cz 8. 5. 2011

Znečištění vody a půdy Pro udržení jednodruhové a celistvé trávy na golfových hřištích je potřeba používat velké množství umělých hnojiv, herbicidů, fungicidů a pesticidů. Tyto chemikálie mohou kontaminovat blízké povrchové vodní zdroje i spodní vodu a ovlivnit rostliny, zvířata, potoky a řeky.

Chemické látky se musí aplikovat na plochu hřiště pravidelně, každý rok. Na konkrétních místech, kde je jakýkoliv porost nežádoucí, bývá používaný totální herbicid. Rezidua chemických přípravků mohou mít přímý vliv na další organismy v přírodním potravinovém řetězci. Pro zatěžovaná místa jsou používány v krajině i umělé trávníky, které postupně prorostou živou travou. Pak je nutné trávu sekat a při sečení trávy vzniká riziko, že se z umělého trávníku uvolní drobné části umělé hmoty a dostanou se dále do půdy.

Znečištění může být i samotným výskytem zanechaných golfových míčků v krajině. Byl popsán případ ze zahraničí, kdy bylo běžnou praxí golfistů odpalování míčků na Driving range směrem do moře, nebo do vodní plochy. Golfové míčky nikdo nesbíral, až vytvořily intenzívní environmentální zátěž pobřežních vod. Mořský příboj s míčky ve vodě pohyboval tak, že systematicky likvidoval život na mořském dně.

Podle americké golfové asociace se na golfových hřištích jen v USA ztratí až 300 milionů míčků ročně - Quora

Pískové bunkery jsou typický prvek každého golfových hřišť po celém světě. Přestože hřiště je budováno v krajině, kde není žádné přirozeně odkryté pískové podloží. Písek je tedy na místo zvlášť dovezen a umístěn do vybagrované jámy. Proto, aby písek působil co nejvíce esteticky, používá se světlý materiál s co nejvyšší odrazivosti, a nejnižší složkou organických látek. I přes pravidelnou péči pískový bunker může zarůst travou, proto jsou jeho okraje i povrch pravidelně ošetřovány totálním herbicidem. Při intenzivnějším zanesení písku půdou je obsah celého bunkeru komplet vyměněn. Dá se tedy říci, že tato část hřiště je udržována jako zcela neživý kus krajiny. Nedokáží v něm žít ani pískumilovné organismy. Může se dokonce stát nechtěnou pastí pro drobná zvířata, která se nemohou dostat z písečné jámy, v létě navíc přehřáté sluncem.

Vodní překážky mohou zdánlivě přispět k zlepšení vodní kapacity lokality. Jenže ani to není tak jednoduché, jak se zdá. Vodní překážka je vybudována jako umělá nádrž s nepropustným dnem, její břehy jsou pečlivě zpevněné. Profil dna a relativně málo vody nemusí vyhovovat pro přirozený výskyt obyvatel nejvíce podobných vodních ploch, tedy mokřadních tůněk. Vodní překážka ani nemůže být totéž, co tůňka, podle pravidel golfu je jasně ohraničenou překážkou, s kterou se golfista může setkat a nějak jí ve hře vyřešit.

Vodní plochy vznikají i na místech, kde žádný přirozený zdroj vody není. Golfovému klubu nezbývá, než vodu čerpat z vrtaných studní, anebo dovážet v cisternách a přečerpat do umělých rybníčků. Kolem umělých vodních ploch většinou nerostou stromy, které by zastiňovaly hladinu před přímým sluncem a snižovaly tak výpar vody. Na březích je pravidelně odstraňováno rákosí a vlhkomilné rostliny. Byly případy, kdy do vodních nádrží byly aplikovány chemické látky omezující růst vodních řas. Tím se bohužel likviduje i další vodní život včetně hmyzu a vodních živočichů. Na hřištích bývají zatrubněny menší vodní toky, odvodněny mokřady, zasypány strouhy, nebo přesměrovány potoky tak, aby vedly do nově vzniklých vodních nádrží.

Změna vodního cyklu a spotřeba vody Golfová hřiště vyžadují velké množství sladké vody pro zalévání zelené trávy, přinejmenším v odpalištích a jamkovištích. To je obzvláště problematické v oblastech i běžně náchylných k vysychání.

Firma dostala pokutu za nepovolené zavlažování golfového hřiště - Ekolist, 13.3.2019

Ztráta biodiverzity: Golfová hřiště bývají umístěna v krásných přírodních scenériích, ale jejich výstavba a intenzívní péče může vést ke snížení biodiverzity v krajině. Některá hřiště jsou na území CHKO nebo v přímé blízkosti CHKO, kde se mohou vyskytovat chráněné rostliny a živočichové, například endemičtí motýli.

Intenzívní péčí o úpravu hřiště bývá snížen nebo ohrožen výskyt zranitelných organismů, nebo prostě z této oblasti zcela zmizí. Pro provozovatele golfových klubů jsou nevítaní i drobní zemní živočichové, kteří si kopou nory, nebo vytváří krtiny. Je časté, že proti krtkům, hrabošům, myším i králíkům jsou jimi nachystány jedové návnady, nebo pasti. Ty se mohou stát sekundárním ohrožením i pro chráněné dravce, nebo další zvířata v potravním řetězci. Tato krajina je pak zákonitě více náchylnější na lokální výskyt parazitních jevů, chorob travin, které by v rozmanité krajině vůbec nevznikly.

Změna odolnosti krajiny: Golfová hřiště mění přirozenou krajinu na uměle upravené plochy, což může vést k erozi půdy a znečištění vody v důsledku odtoku narušených sedimentů. Necitlivé zásahy do půdního profilu vytváří zářezy, nebo převrácení přirozeného sledu vrstev půdy a tím mohou definitivně změnit nosnou kapacitu prostředí. Půda může méně přijímat vodu, nebo naopak více, než byl původní stav. To narušuje rovnováhy a dává příležitost ke vzniku dalších zřetězených událostí. V okolí může dojít k rozšíření nebo přemnožení invazívních organismů, které nemají přirozené nepřátele. Krajina může ztratit samočistící schopnost. Někdy bývá část golfového hřiště oddělena plotem, nebo zelenými ploty vytvořeny překážky, které snižují prostupnost krajiny pro divokou zvěř. Zvěř tak může mít zkomplikovaný přístup k vodním zdrojům, k přirozeným životním teritoriím, pokud je zvíře teritoriální.

Některé golfové kluby se snaží minimalizovat svůj dopad na životní prostředí různými opatřeními, aby vyhověly platným zákonům. Nicméně, celkový negativní dopad golfových hřišť na životní prostředí zůstává významný.

Zdroje:

Jak lépe provozovat golf?

Existuje několik opatření, které se dají použít na golfových hřištích:

Učinit k přírodě neohleduplný golf společensky nepřijatelným S pomocí podložených informací a důkazů upozorňovat na neudržitelné aspekty provozu golfových areálů. Dávat konkrétní důkazy o vlivu na krajinu. Dávat příklady a podněty jak totéž dělat lépe a šetrněji k přírodě.

Jsou golfová hřiště budoucností ochrany přírody? Záleží, kde vzniknou - Ekolist, 23.1.2024

Omezit látky poškozujících životní prostředí Snížení množství, nebo úplné vynechání chemických prostředků které zanechávají trvalé chemické stopy na povrchu i pod povrchem hřiště. Místo chemie eliminující v konkrétním místě nežádoucí rostliny, se dá používat lokálně i horká pára.

Šetřit spotřebu vody Golf vyžaduje velké množství vody pro péči o hřiště, a proto je důležité implementovat strategie pro šetření vodou. To může zahrnovat použití inteligentních zavlažovacích systémů a výběr rostlin odolných vůči suchu. Užitečné je i využití přírodních čističek odpadní vody z místa a následné vracení vyčištěné vody do ekosystému.

Větší pokrytí stromy a vytváření větrných bariér může snížit vysychání povrchu zejména v důsledku větru. Koruny vzrostlých stromů zpomalují proudění vzduchu u země, vytváří stín a efektivně zachycují vzdušnou vlhkost v různých ročních i denních obdobích. Krajina by měla pracovat s vodou tak, aby zde voda zůstávala a nebyla zbytečně odváděna pryč.

Zlepšit energetickou účinnost zařízení může pomoci golfovým hřištím ušetřit peníze, pokud investují do úsporných technologií. Týká se to jak důsledné využívání obnovitelných zdrojů energie pro servisní stroje a golfové vozíky, ale i výstavba energeticky úsporných budov souvisejících se službami golfového hřiště. Je možné kombinovat solární zdroje s větrnými zdroji, nebo tepelnými čerpadly.

Ekologicky zpracovávat odpady: Správa odpadů je důležitou praxí pro jakékoliv golfové hřiště. To může zahrnovat recyklaci a kompostování organických odpadů, především sečené trávy, shromážděného listí a ořezaných dřevin z hrací plochy. Vzniklý kompost je možné vracet do půdy místo umělých hnojiv. Ať už přímo na hřišti, nebo na jiné zemědělské půdě. Rozhodně užitečnější, než spalování biohmoty v elektrárnách na biomasu. Se zázemím souvisí i dopravní obslužnost, parkoviště a rizika znečištění odpadky z prostor pro návštěvníky, nebo motorovými kapalinami. Kvalitní správa odpadu zvyšuje prestiž golfového klubu.

Podporovat biodiverzitu krajiny: První volba by měla být výběr lokality, která se vznikem golfového hřiště obohatí a zkulturní. Mohou to být bývalé průmyslové pozemky, rekultivované výsypky a povrchové doly. Ovšem ne každý brownfield je z pohledu biologické rozmanitosti chudý. Příklady ukazují, že opuštěné brownfieldy mívají vyšší obsazenost rostlinami i živočichy, než vnitřní města, nebo intenzivně obdělávaná zemědělská krajina.

Výběr původních rostlin pro úpravu blízkého okolí hřiště může zachovat vyšší biodiverzitu a zlepšit zdraví půdy. Golfový plán by měl být navrhován krajinným architektem s citlivým přístupem, který zohlední místa vhodná pro bohatší obsazení rostlinami i konkrétními stromy.

V areálu tak mohou být pásy a biokoridory s různými bylinami, keři a stromy, ale i suchými poldery nebo kamenitými skalkami, které dávají prostor pro život mnoha živočichům, od hmyzu přes obyvatele polí a luk až po zpěvné ptáky a dravce. Hřiště by mělo nenásilně zapadat do místní krajiny. Pokud možno nevytvářet příliš velké tepelné ostrovy, umožnit volný pohyb divoké zvěři, nevytvářet pasti ani riziková místa pro zvěř.

Další čtení ze světa:

Jak lépe využít mapová data?

Mapování všech golfových hřišť v OpenStreetMap tedy může poskytnout nová, nebo strukturovaná data o celkové ploše golfových prvků, v konkrétní zemi. Tato data mohou být použita k přesnější analýze vlivu výstavby a provozu golfových hřišť na životní prostředí a krajinnou rozmanitost.

Kvalita dat o golfovém povrchu v souvislosti s údaji o spotřebě chemických hnojiv a dalších chemických látek, může být pochopitelně ovlivněna různými faktory, včetně intenzity zapojení komunity a přesnosti nahrávaných dat. Navíc, i když OSM může poskytnout cenná data, je také důležité zpracovat tato data současně s dalšími zdroji informací a metodami výzkumu při hodnocení dopadů golfových hřišť na životní prostředí. Bez základního mapování budou však analýzy prakticky nemožné, nebo jen velmi hrubé.

Analýza shromážděných dat z OSM může probíhat v rámci konkrétního studentského, nebo výzkumného projektu, jehož cílem je popsat stav, negativní vlivy a environmentální opatření krajiny s golfovým hřištěm. Může vzniknout metodika a doporučení jak harmonizovat ochranu přírody s provozem golfových hřišť. To vše může zapadat do naplňování Cílů Udržitelného Rozvoje SDG 2030.

Pokud vás téma zaujalo, pomozte mapovat golfová hřiště. Další čtení a zdroje:

OpenStreetMap